Zvyšující se ceny pohonných hmot a další důsledky konfliktu na Blízkém východě postupně dopadají také na české domácnosti. Polovina z nich už je také pocítila na svém rozpočtu, což je závěr průzkumu agentury MEDIAN pro Radiožurnál, kterého se v minulém týdnu zúčastnila tisícovka respondentů. A většina z nich má také obavy z dalšího zdražování v budoucnosti.

Krize na Blízkém východě se promítá nejen do cen energií a pohonných hmot, ale do ekonomiky celkově, a to včetně hypotečního trhu. Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jaromíra Šindela je v tuto chvíli situace ovlivněná hlavně obavami lidí i trhů z dalšího zdražování. Kvůli dražší ropě i růstu cen energií totiž hrozí vyšší inflace. Zároveň stoupá nejistota na trzích, takže i samotné banky si půjčují peníze dráž, a to se promítá i do dražších hypoték pro klienty.

Češi se obávají, že pokud napětí mezi Spojenými státy americkými a Íránem brzy neskončí, pocítí to na zdražování pohonných hmot nebo na vyšších cenách energií. Ukazují to výsledky bleskového průzkumu společnosti Median pro Radiožurnál, do kterého se v dubnu zapojilo přes tisíc respondentů. Zdražování pohonných hmot se obává 93 % lidí, ze zvyšování cen energií má strach 88 % lidí.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) ve Sněmovně ve zrychleném režimu prosadil zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot. Teď předloha míří do Senátu. Současné opatření, tedy cenové výměry pohonných hmot ministerstva financí, platí do konce dubna a podle Schillerové je kabinet potřebuje od příštího měsíce nahradit vládním nařízením, které má vyšší právní sílu. Jak efektivní jsou dosavadní vládní kroky a jak je na tom Česko ve srovnání s jinými zeměmi?

Obkládání koupelen, podlah nebo prostě jakýchkoliv zdí vypadá jako typicky mužská práce. Ovšem na učilišti v Horní Bříze se tomu věnuje velmi úspěšně Dagmar Burešová. Je to trochu netypická žákyně, protože už jí je 24 let a dodělává si na Středním odborném učilišti stavebním už třetí výuční list. Kromě keramičky a kamnářky chce být ještě obkladačkou.

Budoucnost českého řemesla je v dobrých a hlavně v mladých rukou. V seriálu Českého rozhlasu vám představujeme mladé lidi, kteří se dokážou živit rukama. Mezi nimi je například osmnáctiletý Jonáš Kubiš z pražské střední školy Akademie řemesel. Jeho oborem je montáž suchých staveb.

Nejlepší učnice a učni v kadeřnickém oboru jsou zřejmě v Teplicích. Hned tři místa na nedávné celostátní soutěži CzechSkills v Brně totiž obsadily právě učnice z tohoto lázeňského města. Studentka tamní Střední školy obchodu a služeb Anna Králová je jednou z nejšikovnějších. Jakou mají kadeřnice šanci, že se uplatní na trhu práce?

Devatenáctiletý Filip Kratochvíl je důkazem toho, že české řemeslo má budoucnost. Student Střední školy spojů a informatiky v Táboře a vítěz soutěže Česko 2026 si k řemeslu našel cestu už v dětství – dnes kombinuje obor elektrikáře a spojového mechanika, aby jednou dokázal postavit dům od kabelů až po internet. Praktická práce ho baví víc než teorie a právě díky ní má jasno i o své budoucnosti: „Práce je dost. Nebojím se ani vlastní živnosti,“ říká.

Maďarsko jde k volbám, které můžou rozhodnout o konci šestnáctileté vlády Viktora Orbána. Jenže klíč k výsledku neleží jen v náladě voličů, ale i v samotném volebním systému. Ten totiž může výrazně zvýhodnit nejsilnější stranu. A právě způsob, jakým se hlasy mění na křesla v parlamentu, může výrazně zamíchat výsledkem.

Maďarské volby se letos nevedou jen o inflaci, zdravotnictví nebo stavu škol. Výraznou roli v kampani hraje i zahraniční politika –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ hlavně vztah k Evropské unii, Rusku nebo Ukrajině. Proč Viktor Orbán staví část kampaně právě na pocitu ohrožení zvenčí? Jak současné Maďarsko vnímají jeho partneři v Evropě? A co by se mohlo změnit po volbách?