Svět nyní žije vyostřením konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Rusko z něj podle novináře Alexandra Mitrofanova dokáže vytěžit hned několik výhod. „Je to součást velké hry, kterou Vladimíi Putin hraje se světem a v níž má nezastupitelnou roli jeho faktický spojenec, americký prezident Donald Trump,“ říká v pořadu Osobnost Plus. „Svět se tolik nebude dívat na Ukrajinu, vidíte, že Putin okamžitě bezprecedentně zaútočil na Kyjev,“ nastiňuje jeden z možných dopadů eskalace.

Optimální by bylo, kdyby se Viktor Orbán, Robert Fico a Andrej Babiš odebrali rychle do politického důchodu, prohlásil před lety bývalý eurokomisař a místopředseda Europarlamentu Pavel Telička. Neposlechl ani jeden, a tak má Unie zahraniční politiku mnoha směrů. Může se ovšem stát taková Evropa globálním hráčem? „Její zrání v zahraničně-politických dimenzích na pozadí konfliktu na Ukrajině přináší určité výsledky,“ uznává Telička pro Český rozhlas Plus.

Polské nadšení z ukrajinských úspěchů na frontě vystřídaly napjaté vztahy. „Ukrajinci velmi záhy pochopili, že Polsko mají na sto procent a za každých okolností na své straně. A tím pádem, v souladu s bohužel tvrdou diplomatickou logikou, se o Poláky nemusí až tolik starat,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů Univerzity CERVO a bývalý velvyslanec Polska na Slovensku.

Svět nám ruskou invazí na Ukrajinu ujel pod nohama a máme tady tu samou strašnou nenávist a krutou válku, která si nezadá s týráním lidí za druhé světové války, je přesvědčený spisovatel a dramaturg programu Knihovny Václava Havla Jáchym Topol. „Patřím ke generaci 90. let, kdy brilantnější mozky, než je ten můj, věřily, že Rusko touží po demokracii. Já jsem iluze nikdy neměl,“ vzpomíná pro Český rozhlas Plus.

Český film se po třiceti letech dostal do oficiálního soutěžního programu festivalu v Cannes. Hlavní roli si ve snímku Karavan zahrála Aňa Geislerová. „Můj přístup je takový, že se do toho sama snažím vkládat, investovat, přemýšlet a dělat svoji práci dobře. Ale když se najde někdo, kdo chce po vás víc, vyvede vás z komfortní zóny, nebo řekne ‚líbí se mi, jak to děláš, ale budeme to dělat trošku jinak‘, je to výzva. A to mě vždycky baví,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus.

Českou nejen politickou scénou hýbe kauza bitcoinů, které ministerstvu spravedlnosti daroval provozovatel darknetového tržiště Tomáš Jiřikovský. „Jeho cílem bylo získat nějaký dokument, kde bude napsáno, že stát potvrzuje, že tyto bitcoiny jsou v pořádku,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus člen umělecké skupiny Ztohoven, spoluzakladatel Paralelní Polis David Brudňák, známý jako Roman Týc.

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl si údajně vysloužil přezdívku „muž, kterého každý cituje a nikdo neposlouchá“. „Pokud mohu soudit z ohlasů, které dostáváme, tak řadu čtenářů máme, ať už jsou to analytici, když se to týká odborné veřejnosti, když se to týká důchodu, tak lidé z penzijních fondů, taky z ministerstev,“ říká Hampl v pořadu Osobnost Plus k doporučením, která Národní rozpočtovou radu vytváří.

Česko čekají na podzim sněmovní volby. V současné době ve volebních modelech vede hnutí ANO, aktuálně se jeho podpora pohybuje okolo 34 procent. „Andrej Babiš (ANO) lituje, že ve svém druhém mandátu za pandemie, kdy ‚prokopl‘ pětisetmiliardové schodky, toho ‚neprokopl‘ víc, aby tehdy vyhrál volby,“ říká v pořadu Osobnost Plus hlavní analytička Czech News Center Lenka Zlámalová.

Roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a nejbohatším mužem světa, podnikatelem Elonem Muskem ovládla sociální sítě. Kdo má v souboji zatím navrch? „Řekl bych, že ten, kdo má nabito lépe na první výstřel, je Donald Trump. On má bezprostřední vliv na Elona Muska, může jeho firmám výrazně uškodit,“ usuzuje v pořadu Osobnost Plus Bořek Lizec, bývalý generální konzul v Chicagu a někdejší velvyslanec v Kanadě, expert CEVRO univerzity.

„Každá diktatura se ráda prezentuje jako věčný řád, ale každá věčnost jednou skončí,“ připomíná rusista a autor knihy Ruská duše neexistuje Tomáš Glanc. Název jeho publikace odkazuje k často zmiňovanému mýtu ruského národního charakteru, který je ale podle jeho slov mylný. „Představa, že by duši mohly mít heterogenní celky, jako je obyvatelstvo určitého národa, je chybná, iluzorní a nesmyslná,“ vysvětluje. Proč jsou Rusové přesto dál loajální ke stále agresivnějšímu režimu?