Písemnosti dokládají, že žula z okolí Blatné na Strakonicku se využívala ke stavebním účelům již ve středověku. K rozvoji těžby a zpracování kamene došlo výrazněji až počátkem 20. století, později vznikl národní podnik, který produkoval dlažební kostky, obrubníky, patníky, mezníky nebo schody, ale také ušlechtilé dekorační předměty jako leštěné obklady nebo pomníky.

Spisovatel Karel Klostermann byl vypravěčským mistrem a také mužem s obrovskou pamětí. Sám říkal, že si staré příběhy ze Šumavy nevymýšlí, jen kombinuje a občas změní jméno nebo místo děje.

Vzletná slova, vzletné představy o změnách, které měly symbolizovat „socialismus s lidskou tváří“. (Nejen) takové bylo pražské jaro. Mohlo by se zdát, že to byla nečekaná angažovanost obyvatel tehdejšího Československa, ale mezi všemi pozitivními signály sehrála nikoli malou roli i zcela banální „zlodějna“. Tím zlodějem ale nebyl nikdo méně významný než generál a šedá eminence tehdejší armády a ministerstva obrany Jan Šejna (1927–1997).

Pokud navštívíte hřbitov ve Štípě u Zlína, najdete tu hrobku rodu Seilernů a za ní opuštěný náhrobní kámen, na kterém je jméno Marie Seilernové a jejích tří dcer. Proč nejsou pochovány v hrobce? Dozvíte se v další dílu seriálu Záhady a tajemství Zlínského kraje.

V 16. století, tedy v období reformace, se celá řada klášterů ocitla v existenční krizi. Mezi řeholníky upadala morálka, konventy se rozpadaly či postupně vymíraly, a některé z nich byly z těchto příčin zcela zrušeny. Podobný osud potkal v roce 1564 i klášter v Borovanech na Českobudějovicku, kde sídlil řád řeholních kanovníků svatého Augustina.

Je jednou z nejznámějších postav Divokého západu. Legendy o jeho hrdinských činech zní až neuvěřitelně. Že by si je vymyslel? Stáhněte si pracovní listy na radiojunior.cz nebo tady dole v článku.

Osvobození českých zemí od nacismu neprobíhalo jen ve znamení radosti ze svobody a vítání sovětské nebo americké armády. Byla to také doba vzepětí násilí, které pokračovalo ještě dlouho po květnu 1945. K tehdejším tragédiím patří mimo jiné vypálení malé vsi Javoříčko, ležící v olomouckém okrese na rozhraní Litovelska a Konicka. Členové jednotky SS zavraždili 5. května v Javoříčku 38 mužů – hlavním důvodem byla pomsta za podporu partyzánského odboje, přesná příčina je nejasná.

Význam termínu ezoterismus se během let proměnil. Jde ale vysledovat hranice mezi seriózním duchovním učením a spiritualitou, která manipuluje? Jak se ezoterismus, hermetismus, potažmo okultismus a spiritismus vyvíjely v českých zemích, a které osobnosti se jimi zabývaly?

Jak vypadal život našich žen na východní frontě? I když bojovat přímo neměly, občas se dostávaly do žhavých válečných zón. Proti tomu se působení československých žen v britských armádních pomocných sborech mohlo zdát podstatně jednodušší. Ale zdání občas klame.